Vnitřní a vnější vodovod
Poslední aktualizace: 21.11.2020
Předmět aktualizace: 1.2 XLS - v.6.1 - Návrh pojistného ventilu zásobníkového tlakového ohřívače. Implementace výukových videí do učebního textu.
Poslední aktualizace: 14.10.2019
Předmět aktualizace: 1.1 Legislativa, XLS - výpočtový průtok dle ČSN 75 5455 ZMĚNA Z1.
Poslední aktualizace: 19.07.2019
Předmět aktualizace: Prostupy potrubí do objektů, doplnění fotografií.
1.1 Legislativa
- ČSN 75 5455 Výpočet vnitřních vodovodů. Praha: Český normalizační institut, 2/2014.
- ČSN 75 5455 ZMĚNA Z1: Výpočet vnitřních vodovodů. Praha: Český normalizační institut, 12/2018.
- ČSN 06 0320 Tepelné soustavy v budovách - Příprava teplé vody - Navrhování a projektování. Praha: Český normalizační institut, 2006.
- ČSN 06 0830 Tepelné soustavy v budovách - Zabezpečovací zařízení. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2014.
- ČSN EN 806 1-4 Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě. Praha: Český normalizační institut, 2005.
- ČSN EN 805 Vodárenství - požadavky na vnější sítě a jejich součásti, Praha: Český normalizační institut, 2001.
- ČSN 75 5409 Vnitřní vodovody. Praha: Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2013.
- ČSN 75 5401 Navrhování vodovodního potrubí. Praha: Český normalizační institut, 2007.
- ČSN 75 5401 ZMĚNA Z1: Navrhování vodovodního potrubí. Praha: Český normalizační institut, 2017.
- ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – Zásobování požární vodou. Praha: Český normalizační institut, 2003.
- ČSN 73 0833 Požární bezpečnost staveb – Budovy pro bydlení a ubytování. Praha: Český normalizační institut, 2010 vč. změny Z1 02/2013.
- ČSN 73 6133 Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací, Praha: Český normalizační institut, 2010.
- ČSN 01 3462 Výkresy inženýrských staveb – výkresy vodovodu, Praha: Český normalizační institut, 1994.
- ČSN 75 5911 Tlakové zkoušky vodovodního a závlahového potrubí + Z1, Praha: Český normalizační institut, 2007.
- ČSN EN 1717 Ochrana proti znečištění pitné vody ve vnitřních vodovodech a všeobecné požadavky na zařízení na ochranu proti znečištění zpětným průtokem.
Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2002.
- ČSN 73 6005: Prostorové uspořádání sítí technického vybavení. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 1994. Ve znění pozdějších
předpisů (Z4 - 7/2003).
- Vyhláška č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu. Praha:
Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2007.
- Vyhláška č. 428/2001 Sb. kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o
vodovodech a kanalizacích) se změnami č.146/2004 Sb., č. 515/2006 Sb., č. 120/2011 Sb. a č. 48/2014 Sb.
- Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1.2 Vodovodní přípojky
Návrh vodovodní přípojky musí odpovídat ČSN EN 805, ČSN EN 806-2, ČSN 25 7801, ČSN EN 14154-1, ČSN EN 14154-2, ČSN 73 6005, ČSN 73 6655 a ČSN 75 5401.
Z hlediska výpočtového průtoku se vodovodní přípojka dimenzuje podle ČSN 73 6655 na špičkový průtok a je potřeba také přihlédnout k ČSN 73 0873.
Vodovodní přípojka je zařízení, které spojuje rozvodnou síť vodovodu pro veřejnou potřebu s vnitřním vodovodem nemovitosti. Je to samostatná část tvořená úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li osazen vodoměr, pak k hlavnímu uzávěru vnitřního vodovodu (odbočení s uzávěrem je součástí rozvodné sítě vodovodu – viz zákon č. 274/2001 Sb. a ČSN 73 6660). Vodovodní přípojky se navrhují a provádějí ve spolupráci s provozovatelem vodovodu pro veřejnou potřebu.
1.2.1 Materiál
Pro výstavbu vodovodních řadů bude standardně používán následující trubní materiál:
- PE a jeho varianty s ochrannou vrstvou, ochranným vnějším, příp. i vnitřním pláštěm;
- tvárná litina.
Výuková sekce není určena pro zobrazení v telefonu.
PE 100
Potrubí z vysokohustotního lineárního polyetylénu PE-HD
Ukládá do země a je určeno pro vnější tlakové rozvody pitné vody a jiných médií vůči kterým je daný typ PE stálý.
Předpokládaná životnost PE potrubí při provozní teplotě 20 °C a dodržení jmen. provozního tlaku je 50 let. PE potrubí lze použít v rozmezí teplot -40 °C až +60 °C s ohledem na změnu provozního tlaku.
Potrubí z nízkohustotního rozvětveného polyetylénu PE 40 se obvykle vyrábí jen do dimenze 63 mm a je vhodné především pro závlahy.
Použití: Uložení do země, vodovodní řady v objektech (potrubí v šachtách, svislé potrubí ve věžových vodojemech, apod.)
PE 100 RC
Potrubí z vysokohustotního polyetylénu PE-HD 100 RC
Eliminuje rizika spojená s extrémními podmínkami při pokládce potrubí, má výrazně zvýšené odolnosti vůči šíření trhlin i bodovému zatížení. Položené potrubí je rezistentní vůči vzniklým vrypům i ostrohrannému obsypovému materiálu. Vysoká spolehlivost, životnost a bezpečnost (nad 100 let), nižší náklady instalace díky úsporám za obsypový materiál, umožňuje náročnější podmínky pokládky, vynikající odolnost proti bodovému zatížení (hrubozrný materiál), lepší odolnost při manipulaci, zvýšená kvalita svarů, vhodné pro bezobsypové aplikace pro třídy zeminy I.–IV. dle ČSN 73 3050 nebo dle ČSN 73 6133 pro třídy zeminy R 5,R 6, F, S, G, kde lze zeminu dostatečně zhutnit.
Použití: Vodovodní řady do profilu D 63 včetně (bez rozlišení povrchu terénu), vodovodní řady na poddolovaném území, vodovodní řady v nezpevněném povrchu, vodovodní řady ve zpevněném povrchu bez dopravního zatížení (chodníky), použití při bezvýkopových metodách typu relining (vtahování vodovodního potrubí do stávajícího potrubí bez jeho destrukce, nebo vtahování potrubí do chráničky).
Dle PAS 1075 existují 3 základní typy technického řešení:
Typ 1 - Plnostěnné trubky z PE 100 RC
Typ 2 - Trubky s rozměrově integrovanou ochrannou vrstvou, vstvy jsou molekulárně spojeny, plášť se neloupe.
Typ 3 - Trubky s vnějším rozměrově přidaným pláštěm, na tlakové trubce je naextrudovaný PP plášť, který je nutné před svařováním oloupat. Barva pláště odpovídá barvě média.
Pokládka bez pískového lože je umožněna pro všechny 3 typy potrubí dle PAS 1075. Nelze však nerozlišovat typy potrubí z PE 100 RC pro aplikaci bezvýkopových technologíí. Např. metodou PE relining lze do DN 63 užít mimo typ 3 také typy 1 a 2. Používat potrubí PE 100 RC, typ 1 a 2 pro jiné bezvýkopové technologie je nepřípustné! Pouze typ 3 vyhovuje všem známým metodám (metoda pluhování, berstlining, protlak a tažení, propichování, horizontální vrtání s výplachem).
Další odlišnost, na kterou při výběru konkrétního typu potrubí můžete narazit je veličina SDR - Standard Dimension Ratio (standardní rozměrový poměr).
Tato veličina ve svém důsledku určuje tlakovou řadu trubek a také např. kruhovou tuhost u kanalizačních potrubí.
SDR = D / t
kde D je ... vnější průměr trubky
t ... tloušťka stěny potrubí
V oblasti vodovodů používáme nejčastěji SDR 11.
PE 100 DUALTEC
Potrubí z vysokohustotního polyethylenu HDPE 100+ s ochranným pláštěm z PP.
Použití:
Pro výkopové pokládání - výkop lze zahrnout vytěženou zeminou s hrubostí zrna do 63 mm, bez obsahu ostrohranných materiálů, zemina nesmí být zmrzlá,
Pro bezvýkopové pokládání - zejména tam, kde hrozí poškození potrubí vlivem špatných podmínek = odpadá používání speciálních chrániček apod.)
Jsou odolné proti oděrům, vrypům a jinému mechanickému poškození. Při svařování elektrotvarovkami i na tupo se doporučuje konce potrubí chemicky čistit - zbavit nečistot, mastných stop.
PE potrubí RC - DUALTEC
Je kombinací použití moderního RC materiálu s dodatečnou ochranou PP pláštěm.
Kombinuje tedy výhody trubky DUALTEC s trubkou RC-TEC do nového typu, který je vhodný pro pokládky s nejvyšším stupněm zatížení, pro veškeré typy bezvýkopových technologií i pro bezposypovou pokládku bez omezení zrnitosti zeminy.
Dle PAS 1075 se jedná o typ 3 s vnějším rozměrově přidaným pláštěm.
Výhody trubek RC-DUALTEC:
- Vysoká spolehlivost, životnost a bezpečnost (nad 100 let),
- nižší náklady instalace díky úsporám za obsypový materiál,
- umožňuje náročnější podmínky pokládky,
- vysoká dlouhodobá tlaková odolnost při porušeném povrchu,
- vynikající odolnost proti bod. zatížení (hrubozrný materiál),
- lepší odolnost při manipulaci, zvýšená kvalita svarů,
- žádné omezení pro metody pokládky a obsypové materiály.
SUPERpipe
Potrubí SUPERpipe se skládá ze dvou vrstev.
Vrchní vrstva má signalizační barvu pro různé účely použití - modrou pro vodovody, zelenou pro kanalizaci a oranžovo-žlutou pro plyn.
Obě vrstvy jsou ze speciálního materiálu typu PE 100 RC, jsou vzájemně molekulárně spojeny a nedají se mechanicky oddělit.
ROBUST SUPERpipe
Trubky ROBUST SUPERpipe (typ 3 dle PAS 1075) jsou trubky SUPERpipe s dodatečným velmi hladkým opláštěním (ochrannou vrstvou) z nepěněného a minerálně vyztuženého polypropylénu, které ulehčuje zatahování trub a zároveň jim poskytuje velmi účinnou ochranu proti poškození,
Barva opláštění odpovídá dopravovanému médiu (voda – modrá).
SafeTech RC
SafeTech RC je moderní tlakový potrubní systém, vyrobený z materiálu PE100 RC a certifikovaný dle technického předpisu PAS1075.
SafeTech RC se používá pro všechny alternativní způsoby pokládky mimo technologie Berstlining (doporučuje se Wavin TS).
SafeTech RC je dvouvrstvé potrubí s barevným odlišením u vnějších 10 % tloušťky stěny. Tato signalizační vrstva slouží pro snadnou identifikaci poškození, které je u PE porubí přípustné právě do 10 % tloušťky stěny.
WavinTS
Wavin TS je třívrstvé potrubí s vnitřní a vnější vrstvou z extrémně trvanlivého PE 100 RC materiálu XSC 50 a se střední vrstvou z PE 100 RC materiálu černé barvy.
Všechny tři vrstvy jsou vzájemně molekulárně spojeny a nedají se mechanicky oddělit.
Díky materiálovým vlastnostem a díky konstrukci potrubí nabízí systém Wavin TS v extrémních případech poškrábání povrchu potrubí či výskytu bodových zatížení vyšší spolehlivost a trvanlivost v porovnání s ostatními typy PE potrubí.
Struktura ceny 1 mb vodovodní přípojky
Srovnání ceny vodovodní přípojky s použitím potrubí 1) PE 100 a 2) PE 100 RC, typ 3 bylo učiněno položkovým rozpočtem dle ceníku RTS 2013, viz následující 2 obrázky.
1) PE 100 - Pískové lože tl. 100 mm, obsyp + pískový zásyp tl. 300 mm Cena: 1 253,- bez DPH / 1 metr běžný
2) PE 100 RC, typ 3 - Pískové lože tl. 100 mm, obsyp výkopkem Cena: 1.000,- bez DPH / 1 metr běžný
Závěr:
Možnost úspory náhradou vhodného typu potrubí min. o 25 %. (pozn.: ve výpočtech uvažováno s krytím potrubí 1,2 m a šířkou rýhy 0,6 m, bez provedení podélné drenáže)
Tlakové litinové potrubí (GGG)
DN 60 až 600 mm.
Řada NATURAL - trubka se základní ochranou (v souladu s ČSN EN 545).
Rozlišujeme dle spoje - spoj těsnící STANDARD nebo zámkový spoj STANDARD Vi.
Spoj STANDARD (automatický násuvný spoj bez zámku)
Nepropustnost je dosažena radiálním stlačením těsnícího kroužku při spojování
(prostým vsunutím hladkého konce do hrdla), jednoduché a rychlé provedení,
možnost úhlového vychýlení (viz tabulka) a axiální vůle.
Spoj STANDARD Vi (automatický násuvný zámkový spoj)
Nepropustnost je dosažena radiálním stlačením těsnícího kroužku při spojování (prostým vsunutím hladkého konce do hrdla). Kroužek má zároveň fukci zámkovou. Do kroužku jsou zasazeny ocelové zakusovací segmenty. Jednoduché a rychlé provedení, možnost úhlového vychýlení a axiální vůle.
1.2.2 Zásady pro návrh a provádění
- Začíná místem napojením na veřejný vodovod po HUV (hlavní uzávěr vody);
- hlavní uzávěr vody je umístěn na pozemku nemovitosti nebo uvnitř objektu;
- zpravidla každá nemovitost je připojena jednou samostatnou přípojkou, výjimku uděluje správce sítě;
- každá vodovodní přípojka má být opatřena v místě připojení na veřejný vodovod uzávěrem se zemní soupravou;
- dimenze musí být navržena na špičkový průtok QD;
- jednotný materiál celé vodovodní přípojky– litina, ocel, PE, PVC;
- pokud možno přímá a co nejkratší;
- sklon min 0,3 % k veřejné síti;
- krytí vodovodní přípojky 1,2 - 2,2 m;
- prostup konstrukcí je vybaven chráničkou (nejčastěji dvouvrstvou korugovanou chráničkou DN 125 PE v ohybu nebo vodorovnými prostupy PE 100, SDR 11, DN 125);
- dodržet minimální svislé a vodorovné odstupové vzdálenosti od ostatních inženýrských sítí dle ČSN 73 6005,
- přípojka musí být kdykoliv přístupná pro opravu a revizi, tzn. nezastavět a dodržovat ochranná pásma!
1.2.3 Způsoby napojení na vodovodní řad
Na potrubí vodovodu pro veřejnou potřebu se vodovodní přípojky napojují buď pomocí tvarovky s odbočkou a nebo pomocí navrtávacího pásu.
Napojení odbočkou se provádí u nových řadů, kde známe polohu budoucí přípojky (pro DN 80 a větší, možno i pro menší světlosti).
Napojení pomocí navrtávacího pasu a navrtávací soupravy se používá tam, kde není předem známa poloha budoucí přípojky. Zpravidla do DN 50.
Příklady elektrosedlových tvarovek - s otočným vývodem 360°, s integrovaným vrtákem, bez vrtáku. Např. GF.
Příklady navrtávacích pásů. Např. HAWLE.
Příklady šoupátek domovních přípojek. Např. HAWLE.
Příklady fitinků, poklopů a zákopových souprav. Např. HAWLE.
Např. na vodovodní řad PVC 150 je možné vodovodní přípojku PE napojit navrtávacím pásem č.5250 DN 180x6/4" - PVC,PE celolitina,
ventilem rohovým ISO 3130 DN 1" 32-5/4" a uzávěrem nástavcovým 3720 6/4-5/4, viz podklady výrobců.
Další příklady způsobů napojení na vodovodní řad naleznete v přiloženém dokumentu.
Řešení prostupů a vstupů potrubí do objektu
Zpravidla je vedeno vodovodní potrubí ve flexibilní dvouvrstvé korugované chráničce DN 125 PE, která umožňuje ohyb z vertikálního do horizontálního směru (obr. vlevo). Začátek a konec chráničky by měl být utěsněn těsnícími manžetami, např. GONAP a chránička by měla být vystrojena vystřeďujícími prvky. Nekvalitní prostup řešený zafoukáním PUR pěny je zobrazen na obr. vpravo dole. Dočasné řešení zásobováním pitnou vodou během výstavby je možné řešit osazením dočasného vodoměru (obr. vpravo nahoře). Uložení potrubí v hl. 1,2 až 1,5 m způsobuje, že je potrubí nejčastěji vedeno pod základovou spárou základové konstrukce. Prostupy přes vodorovné zdivo u podsklepených staveb nebo staveb osazených do terénu je řešeno chráničkou DN 125 PE, SDR 17 bez ohybu. Pro napojení na hydroizolační vrstvu se užívá systémových prostupů a těsnících prvků, např. GONAP.
Navrtávací přístroje a svařovací automaty
Výrobci např. Friamat, Hawle.
Navrtávací přístroj pro navrtávku pod tlakem
- použitelný pro navrtávky potrubi z oceli, litiny, azbestocementu nebo plastu.
(stáhnout)
Navrtávací zařízení pro sedlové odbočky
- Cena cca 40 – 50 tis. Kč dle DN
Speciální klíče pro navrtání
- Cena cca 500 Kč dle DN
Univerzální svařovací automat bez možnosti dokumentace svarů
- cena cca 110 tis. Kč
- svařování elektrotvarovek d 20 až d 900 mm,
- hmotnost 12,8 kg,
- svařovací drát délky 4 m,
- možnost ručního zadání čárového kódu,
- bez možnosti dokumentace svarů,
- varianta se čtecím perem/scannerem.
Univerzální svařovací automat pro velké dimenze s dokumentací svarů
- cena cca 275 tis. Kč
- svařování elektrotvarovek d 20 až d 1200 mm,
- hmotnost 50 kg,
- svařovací drát délky 4 m,
- možnost ručního zadání čárového kódu,
- s možností dokumentace svarů,
- varianta se scannerem.
Poklopy
Zákopové soupravy ukončujeme plastovým nebo litinovým poklopem.
Speciální klíč k přístupu uzavíracího ventilu.
1.2.4 Vodoměrné sestavy
Vodoměrná sestava sestává z uzávěru před vodoměrem, vodoměru, uzávěru za vodoměrem (HUVV), ochranné jednotky a vypouštěcí armatury. Mezi vodoměr a uzávěr se v případě potřeby navrhuje uklidňující kus trubky o délce podle pokynů výrobce vodoměru. Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu může požadovat osazení mechanického filtru před vodoměr. Za přírubovým vodoměrem (ve směru průtoku vody) se má umísťovat montážní vložka nebo kompenzátor, které nesmějí ovlivňovat měření průtoku.
Umístění vodoměrné sestavy
Vodoměrná sestava se umísťuje tak, aby k ní byl vždy volný přístup, a to:
a) V podzemním podlaží, nejdále 2,0 m od obvodového zdiva budovy (potrubí nesmí být zakryté), na suchém a větraném místě nejméně 0,2 m a nejvíce 1,2 m nad podlahou a nejméně 0,2 m od bočního zdiva;
b) v nepodsklepených budovách v šachtě pod podlahou, ve skříňce nebo ve výklenku ve zdi, např. na chodbě nebo v průchodu;
c) ve vodoměrné šachtě mimo budovu.
V každém případě musí být vodoměrná sestava zabezpečena proti mrazu. Vodoměrná sestava se nemá bez souhlasu provozovatele nebo majitele vodovodu pro veřejnou potřebu umísťovat do garáže, na parkoviště, odstavné plochy, veřejné komunikace a jiné exponované veřejné plochy.
Vodoměr se osazuje až po vyčištění potrubí a úspěšném ukončení tlakové zkoušky. V případě, že se umísťuje do šachty, osazuje se až po jejím stavebním dokončení.
Zásady pro volbu druhu a velikosti vodoměru, způsob jeho osazení a montáže jsou uvedeny v ČSN 25 7801, ČSN EN 14154-1 a ČSN EN 14154-2.
Vodoměr se osazuje podle pokynů výrobce.
1.2.5 Vodoměrné šachty
Na ochranu armatur, pro umožnění snadného přístupu k nim, pro snazší manipulaci, kontrolu nebo výměnu se budují na vodovodním potrubí šachty.
Návrh šachet
Šachty se navrhují zejména pro měření průtoku, redukční ventily, vzdušníky, sekční uzavírací armatury, armatury s elektropohonem a čisticí tvarovky.
Navrhují se tak, aby v nich umístěné vodovodní potrubí, armatury a ostatní příslušenství vodovodu byly dostatečně chráněné před mrazem.
Šachty se mají přednostně navrhovat s gravitačním odvodněním, kde to není možné, potom je vhodné navrhnout vodotěsné šachty, nebo jiné vhodné technické opatření. Ve vodovodních šachtách se nesmí umístit jiná vedení, která s provozem vodovodu nesouvisejí. Nejčastěji se dle požadavků vodáren navrhují tubusové šachty Modulo. Výhodami vodoměrné šachty je mimo možnost umístění odečtu spotřeby vody ve veřejném prostranství především možnost odběru pitné vody již v počátku výstavby.
Poklopy šachet
Nejmenší světlý rozměr vstupního poklopu do vstupních šachet je 600 x 600 mm u čtvercových a průměru 600 mm u kruhových šachet. Poklopy šachet mají být uzamykatelné. Poklopy šachet umístěných v zastavěném území mimo vozovky, chodníky a zpevněné plochy mají být vyvýšeny nad okolní terén nejméně o 100 mm a v nezastavěném území nejméně o 500 mm.
Postup při výstavbě vodoměrné šachty Modulo (www.hutira.cz)
Typy šachet, možnosti vystrojení a cenové hladiny
Nejmenší světlý rozměr vstupního poklopu do vstupních šachet je 600 x 600 mm u čtvercových a průměru 600 mm u kruhových šachet. Poklopy šachet mají být
Orientační ceny dílů a šachet Modulo:
Vstupní šachty:
Ochrana proti mrazu
Vodoměrné šachty se navrhují tak, aby v nich umístěné vodovodní potrubí, armatury a ostatní příslušenství vodovodu byly dostatečně chráněné před mrazem.
Nevhodně umístěná vodovodní tubusová šachta MODULO 1 v Třinci - Oldřichovicích (nedodržení OP)
1.2.6 Ochranná pásma
Ochranné pásmo vodovodního potrubí je stanoveno ve zvláštním právním předpisu – zákon č. 274/2001 Sb.
Ochranná pásma jsou stanovena proto, aby nedocházelo k poškozování inženýrských sítí zejména při výkopových pracích, případně aby nedošlo k úrazu při práci v blízkosti sítě. Narušení inženýrských sítí a kolize s nimi znamenají vždy zdržení prací, dodatečné náklady na opravy, náklady na pokuty a velmi často i vážné poškození zdraví, nezřídka i ztráty na životech.
Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny vodovodního potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu:
a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m,
b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m,
c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.
V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace:
a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,
b) vysazovat trvalé porosty,
c) provádět skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu,
d) provádět terénní úpravy.
1.2.7 Křížení a souběh potrubí s ostatními sítěmi technického vybavení, krytí a uložení potrubí
Křížení a souběh potrubí s ostatními sítěmi tech. vybavení
Požadavky pro umístění vodovodního potrubí vzhledem k ostatním podzemním vedením technického vybavení v zastavěných a nezastavěných územích v hranicích měst a obcí jsou vedeny v ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení (vč. změn Z1, Z2, Z3 a Z4).
Krytí potrubí
Krytí potrubí by mělo být definováno na základě místních podmínek s využitím ustanovení ČSN 75 5401 a ČSN 75 5402 o závislosti hloubky uložení na tepelně izolačních schopnostech půdy a jmenovité světlosti potrubí (pozn. 12). Vzdálenosti krytí se měří vnějšími povrchy potrubí a ochranné konstrukce (1). Do kategorie chodníku spadají všechny pásy přidruženého prostoru, které neslouží provozu nebo stání vozidel (2). Do kategorie vozovky patří všechny pásy a pruhy pro provoz a stání vozidel, kde krytí je nutno přizpůsobit konstrukci vozidel (3). Volným terénem (4) je prostor mimo souvislou zástavbu. Nejčastější krytí dle požadavků provozovatelů vodovodních řadů (SmVaK, a.s. a OVaK, a.s.) je 1,2 m. Krytí vodovodního potrubí nemá být o více než 1,0 m větší než doporučené nejmenší krytí dle ČSN 75 5401.
Uložení potrubí
V zastavěném území se má vodovodní potrubí přednostně ukládat do veřejně přístupných prostor při dodržení podmínek prostorového uspořádání sítí podle
ČSN 73 6005. K potrubí musí být vždy umožněn přístup pro provádění údržby a oprav. Na obrázku je uveden příklad uložení potrubí. Při uložení je nutné znát konkrétní materiál a typ potrubí.
1.2.8 Fotografie z realizací
1.2.9 Okruhy do výuky
- Postup vyřízení ohlášení/povolení vodovodní přípojky,
- ukázky vzorových projektových dokumentací a variantních řešení vodovodních přípojek (s šachtou / bez šachty / s redukční sestavou / s ATS),
- majetnictví a správa vodovodních přípojek - povinnosti provozovatele a vlastníka vodovodní přípojky při opravě a údržbě,
- zásady navrhování vodovodních řadů pro veřejnou potřebu, ukázky vzorových projektových dokumentací vodovodních řadů, výkresy inženýrských staveb,
- postup vyřízení územního rozhodnutí a stavebního povolení vodovodního řadu.
Diskuze k 1.2 Vodovodní přípojky
(zde můžete psát technické dotazy k řešení vedení potrubí vodovodních přípojek, k majetkoprávním vztahům, k napojovacím soustavám, vyřizování povolení apod.)
1.3 Vnitřní vodovod
Definice
Je potrubí včetně příslušenství a technických zařízení na ně připojených určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě, které navazuje na konec vodovodní přípojky nebo na čerpací stanici, popř. jiný zdroj vody. Napojovací armatury na vodovodní řad nejsou součástí vodovodní přípojky.
Grafické značky a zkratky
Grafické značky a zkratky jsou dle ČSN 75 5409 určeny ČSN EN 806-1, ČSN EN 1717 a ČSN 01 3450.
Kromě zkratky PWC se pro studenou vodu smí používat zkratka SV.
Kromě zkratky PWH se pro teplou vodu smí používat zkratka TV.
Kromě zkratky PWH-C se pro cirkulaci teplé vody smí používat zkratka TV-C.
Zobrazování značení armatur pro projekty vnitřního vodovodu budou v souladu s ČSN EN 806-1 Vnitřní vodovody pro rozvod vody určený k lidské spotřebě – část 1: Všeobecně - grafické značky a zkratky a ČSN 01 3450 Technické výkresy - Instalace - Zdravotnětechnické a plynovodní instalace.
1.3.1 Obecně
Životnost
Minimální požadavek na živostnost na části vnitřního vodovodu při běžném provozu je 50 let (platí pro nejvyšší provozní přetlak 1 000 kPa).
Navrhování umístění uzavíracích armatur
Hlavní uzávěr vnitřního vodovodu se osazuje před nebo za vodoměrem, za automatickou tlakovou čerpací stanicí zásobující vnitřní vodovod z vlastního zdroje vody nebo v místě ukončení vodovodní přípojky pokud není vodoměr osazen.
Na vnitřním vodovodu se musí umístit ručně ovládané uzávěry:
a) Na vstupu přívodního potrubí do každé samostatné budovy, pokud možno za obvodovou stěnu (hlavní uzávěr objektu);
b) za automatickou tlakovou čerpací stanicí (zvyšovací tlakovou stanicí);
c) mezi potrubím z hořlavých a nehořlavých hmot, pokud je potrubí z nehořlavých hmot požadováno pro zásobování požární vodou podle ČSN 73 0873.
d) před každým stoupacím potrubím, popř. na začátku tohoto potrubí, pokud se v jedné budově nachází dvě a více stoupacích potrubí zásobuje více než dvě podlaží (nepožaduje se pro RD);
e) na odbočkách k odběrným místům zásobovaným přímo z ležatého potrubí v budovách, které mají více než dvě nadzemní podlaží, do kterých je zaveden VV;
f) na odbočkách k odběrným místům se sezónním provozem;
g) na přívodním potrubí pro každou bytovou nebo samostatnou provozní jednotku;
h) před jednotlivými stojánkovými ventily, stojánkovými směšovacími bateriemi, ohřívači vody, nádržemi, plovákovými ventily, vodoměry, technologickými zařízeními, pračkami, myčkami nádobí, tlakovými splachovači záchodových mís a nádržkovými splachovači.
i) za ohřívači vody, vodoměry nebo technologickými zařízeními pokud je navazující potrubí vedeno výše, než jsou umístěna uvedená zařízení nebo je to z provozních důvodů nutné;
j) před skupinami odběrných míst (hromadné sprchy apod.), pokud je to nutné, a pokud se před jednotlivými odběrnými místy nenacházejí uzávěry (např. rohové ventily);
k) před automaticky ovládanými uzávěry;
l) u ochranných jednotek, pokud je to požadováno ČSN EN 1717;
m) před a za redukčními ventily;
n) před a za armaturou pro dávkování dezinfekčního prostředku.
1.3.2 Navrhování
Navrhování umístění vypouštěcích armatur
Vypouštěcí armatury se osazují v nejnižších místech vodovodního potrubí, zejména:
a) Ve vodoměrové sestavě u vodovodní přípojky;
b) za hlavním uzávěrem objektu;
c)za uzávěry stoupacích potrubí;
d) za uzávěry potrubí se sezónním provozem;
e) na jednotlivých samostatně uzavíratelných úsecích rozsáhlých vnitřních vodovodů;
f) na obtocích různých zařízení;
g) na úsecích potrubí určených pro dávkování dezinfekčního prostředku.
U méně rozsáhlých vodovodů nebo potrubí menších průměrů smějí být vypouštěcí armatury součástí uzávěrů.
Vypouštěcí armatury se umísťují nad podlahou.
V případě umístění výtokové armatury v jímce musí být jímka provedena jako vodotěsná.
Navrhování umístění výtokových armatur
Výtokové armatury na teplou vodu se umísťují vlevo a výtokové armatury na studenou vodu vpravo.
Vnitřní vodovod teplé vody musí být navržen s minimálním rizikem opaření.
S cílem minimalizovat riziko opaření mají být v místech, kde je nutné věnovat zvláštní pozornost teplotě na výtoku, např. v nemocnicích, školách, domovech pro seniory, osazeny termostatické směšovací armatury nebo baterie se zařízením pro omezení nejvyšší teploty. Doporučená maximální teplota je 43 °C.
Ve sprchách, např. v mateřských školách a speciálních odděleních pečovatelských domovů, má být zajištěno, aby teplota nepřekročila hodnotu 38 °C.
Navrhování vedení potrubí v budovách
Potrubí vnitřního vodovodu má být vedeno:
a) Volně podél stěn nebo pod stropem, kde se může popřípadě zakrýt, např. podhledem;
b) v instalačních šachtách;
c) v instalačních drážkách;
d) v instalačních kanálech;
e) v montážních šachtách (u vstupu potrubí ze země do budovy);
f) v instalačních podlažích nebo mezistropech;
g) v instalačních chodbách;
h) v instalačních příčkách;
i) v přizdívkách (předstěnová instalace)
j) pod omítkou;
k) v podlahách v ochranné trubce;
l) jiným způsobem, který umožňuje snadnou výměnu potrubí.
Vedení potrubí v podlaze bez ochranné trubky se nedoporučuje. Pokud je takové uložení nutné (např. přívod vody k zařízením, která mají napojení z podlahy), musí být jeho trasa co nejkratší a musí být opatřeno tepelnou izolací. Instalační kanály musí mít možnost odvodnění (jímku pro ponorné čerpadlo, vpusť, odtokové potrubí apod.)
Ležaté a stoupací potrubí se doporučuje vést v jedné trase s ostatními trubními rozvody, přičemž má být ponechán volný prostor pro výměnu potrubí.
Při vedení potrubí studené vody, teplé vody a cirkulace teplé vody souběžně v jedné trase se doporučuje umístit cirkulační potrubí mezi potrubí teplé a studené vody.
Potrubí vedené v zemi pod podlahou musí být uloženo v ochranné trubce, která musí v místě výstupu potrubí ze země přesahovat dokončenou podlahu nebo stěnu nejméně o 30 mm (např. při vstupu potrubí do objektu). Pokud jsou potrubí teplé a studené vody vedena nad sebou, musí být potrubí teplé vody nad potrubím studené vody.
Potrubí nesmí být vedeno např.:
- V komínech;
- ve větracích šachtách;
- ve výtahových šachtách;
- v šachtách pro shoz domovního odpadu;
- v odvodňovacím nebo kanalizačním potrubím;
... pokud jsou provozovány k původnímu účelu.
Navrhování sklonu potrubí
Ležatá potrubí, ležaté části stoupacích potrubí se sezónním provozem se musí vést ve sklonu nejméně 0,3 % k nejnižšímu místu možného odvodnění a od nejvyššího místa odvzdušnění.
Podlažní rozvodná potrubí a připojovací potrubí mají být vedena ve sklonu nejméně 0,3 % ke stoupacímu nebo ležatému potrubí, popř. k některé z výtokových armatur nebo vypouštěcí armatuře.
Doporučuje se, aby potrubí studené vody mělo sklon k vypouštěcí armatuře u vodoměrové sestavy, hlavního uzávěru objektu nebo uzávěru za automatickou tlakovou čerpací stanicí (zvyšovací tlakovou stanicí).
U potrubí teplé vody a cirkulace se doporučuje sklon k ohřívači vody.
Části ležatého potrubí, které nelze odvzdušnit do stoupacího potrubí nebo výtokovou armaturou (např. při rozsáhlém rozvodu), se musí opatřit v nejvyšším místě samostatnou odvzdušňovací armaturou.
Části ležatého potrubí, které nelze odvodnit výtokovými armaturami, se musí opatřit samostatnou vypouštěcí armaturou (viz obrázek).
Cirkulační potrubí musí být vždy možné odvzdušnit výtokovou armaturou nebo odvzdušňovací armaturou.
Navrhování tepelné izolace potrubí
Potrubí teplé vody s cirkulací a cirkulační potrubí teplé vody musí být tepelně izolováno. Izolují se trubky, tvarovky, případně i armatury. Nástěnné tvarovky izolovány být nemusí. Požadavky na tepelnou izolaci jsou uvedeny ve vyhlášce 193/2007 Sb. Tepelné ztráty izolovaného potrubí je možné stanovit podle ČSN 75 5455 a nebo také např. dle výpočetní pomůcky internetových stránek www.tzb-info.cz na tomto odkazu:
Navrhování upevňování a vzdálenosti podpěr potrubí
Potrubí vnitřního vodovodu se musí upevnit na stavební konstrukce (stěnové, stropní atd.) tak, aby se zabezpečila poloha potrubí, upevnění přenášelo hmotnost potrubí, odolávalo dynamickým účinkům i tepelným vlivům vznikajícím jak v potrubí, tak ve stavební konstrukci. Vzájemná vzdálenost podpěr se stanovuje podle návodu výrobce nebo podle ČSN EN 806-4. Vzájemná vzdálenost volně vedených potrubí a vzdálenost volně vedených potrubí od stěn, stropů a jiných konstrukcí musí být taková, aby se izolace potrubí nedotýkala souběžných potrubí a jejich izolací, stěn, stropů a jiných konstrukcí, které neslouží k upevnění potrubí.
Navrhování potrubí uložených pod omítkou a prostupy stavebními konstrukcemi
Nosné stavební konstrukce se smí upravovat nebo zeslabovat stavebními úpravami (drážkami, prostupy apod.) jen na základě statického posouzení nebo podkladů dodavatele stavebního materiálu. Při prostupu volně vedeného vodovodního potrubí stavební konstrukcí se musí zabránit pevnému spojení s touto konstrukcí (např. uložením do ochranné trubky). Prostup potrubí stavební konstrukcí izolovanou hydroizolací musí být proveden tak, aby byly zabezpečeny alespoň stejné hydroizolační parametry, jaké má hydroizolace stavební konstrukce. Uvnitř ochranné trubky nesmí být na potrubí rozebíratelný spoj. Měděné potrubí se nesmí dotýkat ochranné trubky, pokud je provedena z jiného než měděného kovového materiálu. Horní část ochranné trubky, procházející podlahou místností s mokrým provozem, musí být utěsněna pružným a trvanlivým materiálem.
Zkoušení vnitřního vodovodu
Po dokončení montáže se musí vnitřní vodovod ještě před napojením na vodovod pro veřejnou potřebu nebo vlastní zdroj prohlédnout a tlakové vyzkoušet.
Zkoušení vnitřního vodovodu provádí kvalifikovaná osoba za přítomnosti zástupce stavebníka a provádí se ve třech krocích:
a) Prohlídka potrubí;
b) tlaková zkouška potrubí;
c) konečná tlaková zkouška.
O prohlídce, tlakové zkoušce potrubí a konečné tlakové zkoušce vnitřního vodovodu nebo jeho části se zpracuje protokol.
Příklady protokolů jsou uvedeny v přílohách A, B, C v ČSN 75 5409. Podrobný popis jednotlivých kroků naleznete také v uvedené normě.
Prevence mikrobiologické kolonizace vnitřních vodovodů
Doporučení pro prevenci zvyšování koncentrace bakterií rodu Legionella pneumophila ve vnitřních vodovodech:
Aby se zabránilo mikrobiologické kolonizaci vnitřních vodovodů, musí být dodrženy následující zásady:
a) Musí být zabráněno stagnaci vody nebo kontaktu pitné vody se stagnující vodou dle 11.3 (viz stagnace) a ČSN EN 806-4 a 5;
b) při běžném provozu se voda ve vnitřním vodovodu musí vyměnit alespoň jednou za týden;
c) v zásobníkových ohřívačích vody a zásobnících teplé vody se teplá voda musí při běžném provozu vyměnit alespoň jednou za den;
d) zásobníkové ohřívače vody a zásobníky teplé vody o objemu nad 400 l musí být možné pravidelně odkalovat;
e) zařízení pro odstraňování nečistot (filtry apod.) musí být udržováno v intervalech podle doporučení jejich výrobce nebo ČSN EN 806-5;
f) při dimenzování potrubí musí být průtočná rychlost v rozmezí dle ČSN 75 5455.
Riziko v případě mikrobiologické kolonizace vody, zejména bakteriemi rodu Legionella pneumophila, představuje příprava a rozvod teplé vody při ústřední přípravě teplé vody, a to především v:
a) Zdravotnických zařízeních;
b) odděleních nemocnic, kde jsou umístěni imunokompromitovaní pacienti (např. oddělení transplantační, onkologie, jednotky intenzivní péče apod.);
c) ubytovacích zařízeních (např. domovech pro seniory, hotelech, studentských kolejích);
d) sprchách veřejných bazénů a koupališť, u kterých je teplá voda připravována ústředně a průměrná potřeba teplé vody přesahuje 2 500 l/den.
Při teplotách nad 25 °C dochází k exponenciálnímu růstu rozmnožování, přičemž optimální tepla pro rozmnožování je 35 – 42 °C.
V teplotním rozsahu 45 – 55 °C dochází ke stagnaci rozmnožování, ale legionelly přežívají ještě řadu hodin.
Teprve při teplotách 60 – 65 °C dochází k úhynu bakterií během několika minut, při teplotách nad 70 °C legionelly hynou během několika sekund.
Jejich průměr je 0,2 – 0,7 (μm), délka 1 – 4 (μm ), ve vodě plave.
Onemocnění vyvolaná legionellami:
a) Legionářská nemoc
- Známá též pod názvem legionelová pneumonie, těžký atypický zápal plic, často se smrtelným průběhem.
b) Pontaická horečka
- Infekce respiračního traktu, provázená vysokými horečkami.
Zabezpečovací zařízení na vnitřních vodovodech
Pojistné skupiny, pojistné ventily, teplotní pojistné armatury, expanzní armatury, zařízení pro omezení teploty, termostaty, a jiná regulační zařízení mají být snadno přístupná a musí být osazeny s cílem zabránit poškození vnitřních vodovodů studené a teplé vody.
Teplotní pojistné armatury a pojistné skupiny musí:
a) Být umístěny přímo na zásobnících a zabezpečit, že voda nepřesáhne teplotu 95 °C.
b) vypouštět vodu pod jejich otevírací teplotu, pouze pokud jsou vystaveny tlaku nejméně o 50 kPa většímu než je pracovní tlak nádoby, ke které jsou připojeny.
Mezi teplotní pojistnou armaturu a tlakovou nádobu nesmí být umístěna žádná uzavírací armatura.
Redukční ventily
Tlak v systému nesmí překročit provozní přetlak. Pokud je to nutné, musí být vstupní tlak regulován redukčním ventilem.
Redukční ventily musí být zabudovány např. pokud hydrostatický tlak u výtokových armatur přesahuje 500 kPa nebo pokud hydrostatický tlak před pojistným ventilem může dosáhnout 75 % jeho otevíracího tlaku. Redukční ventil musí být umístěn tak, aby v rozvodech studené i teplé vody byl stejný tlak.
Pojistné ventily
Pojistný ventil se umísťuje na přívodním potrubí studené vody k ohřívači. Mezi pojistný ventil a ohřívač nesmí být umístěna žádná uzavírací armatura.
Expanzní nádoba
Odvedení expanzní nádoby se navrhuje následujícími způsoby:
a) Pokud místní předpisy nevyžadují, aby expanzní voda zůstala v systému, smí být expanzní voda odváděna do kanalizace. Každý výtok vody z pojistného ventilu musí být bezpečně odveden a musí být zjevný:
b) Na přívodním potrubí studené vody musí být mezi zpětný ventil a ohřívač vody umístěna expanzní nádoba, pokud je to místními předpisy stanoveno. Expanzní nádoba musí pojmout nejméně 4 % celkového objemu vody určeného k ohřevu.
c) Na vrcholu ohřívače vody musí být vytvořena expanzní nádoba (např. membránová tlaková expanzní nádoba), pokud je to místními předpisy stanoveno. Expanzní nádoba musí pojmout nejméně 4 % celkového objemu vody určeného k ohřevu.
Pravidlo směru průtoku
V případech, že je v jednom vnitřním vodovodu použita pozinkovaná ocel společně s mědí, musí být součásti z pozinkované oceli namontovány do potrubí ve směru průtoku vody dříve než součásti měděné, což znamená, že voda protéká od součástí z pozinkované oceli směrem k součástem z mědi, přičemž musí být zamezeno přímému kontaktu mezi výrobky z pozinkované oceli a z mědi například pomocí mosazné nebo bronzové tvarovky.
Ze stejného důvodu nesmí být použita společně měď a pozinkovaná ocel u vodovodů s cirkulací (viz také EN 15202-3).
V této souvislosti nevadí ve vnitřních vodovodech běžné použití armatur, vyrobených ze slitiny mědi, protože jejich vodou smáčený povrch je relativně malý.
1.3.3 Dimenzování
Problematika dimenzování je zpracována v tabulkovém procesoru zpracovaném dle platné legislativy (1.1).
Soubor je volně ke stažení (kliknutím na ikonu).
Obsah souboru:
- odkaz na platnou legislativu,
- dimenzování vodovodního potrubí zjednodušenou i podrobnou metodou,
- výpočet bilance roční potřeby vody,
- stanovení výpočtového průtoku,
- návrh vodoměru,
- kompletní hydraulické posouzení,
- příklady stanovení výpočtového průtoku,
- výpočet potřeby teplé vody.
(stáhnout)
Ukázka souboru volně ke stažení:
Obsah souboru:
- Výpočet zásobníku teplé vody.
(stáhnout)
1.3.4 Okruhy do výuky
- Zásobování požární vodou;
- výpočet bilance roční potřeby vody;
- ukázka projektových dokumentací (vodovodní přípojky, vodovodní řady)
- vzorové projektové dokumentace pro provádění stavby – vnitřní vodovody (diskuze nad projekty);
- projektové dokumentace pro stavební povolení – vnitřní a vnější vodovody, vodovodní přípojky a vodovodní řady;
- položkové rozpočty zdravotechnických instalací;
- ukázka elektro tvarovek, vzorový řez navrtávacího pásu ve fyzické podobě;
- využívání odpadního tepla ve vnitřních vodovodech (zdravotní středisko - rekonstrukce, lokální rekuperace ve sprchových vaničkách);
- vliv tloušťky tepelné izolace na energetické parametry cirkulačního okruhu;
- aktuální výrobky vnitřních a vnějších vodovodů na trhu;
- tabulkový procesor pro efektivní dimenzování VV pro realizaci stavby.
Diskuze k 1.3 Vnitřní vodovod
(zde můžete psát dotazy k vnitřního vodovodu, popř. doporučení k doplnění výukové látky z oblasti této profese)
Obsah projektové dokumentace pro potřeby předmětu Technická zařízení budov I/A
Projekt vodovodní přípojky:
Výkresová část:
- Situace (zakótovaná pozice vodovodní přípojky, šachty nebo jiných souvisejících objektů, kótování souběhu s inž. sítěmi, legenda inženýrských sítí);
- podélný profil vodovodní přípojky; výkres uložení potrubí vodovodní přípojky;
- popř. výkres vodoměrné šachty (v případě volby umístění vodoměrné sestavy vně objektu), kladečské schéma (nepovinné), křížení a souběh vedení s ostatními
inženýrskými sítěmi (nepovinné).
Textová část:
- Technická zpráva dle vyhlášky č. 405/2017 Sb. O dokumentaci staveb, přílohy č.12, bodu D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení, písmene a), b) a c).
Projekt vnitřního vodovodu:
Výkresová část:
- Půdorysy všech podlaží (legendy místností, potrubí, armatur, tepelné izolace, kreslení vnitřního vodovodu a zařizovacích předmětů dle ČSN 01 3450);
- výkres axonometrického zobrazení vnitřního vodovodu.
Textová část:
- Technická zpráva dle vyhlášky č. 405/2017 Sb. O dokumentaci staveb, přílohy č.13, bodu D.1.4 Technika prostředí staveb, písmene a), b) a c).
(bude obsahovat minimálně dimenzování přívodního potrubí za vodoměrem zjednodušenou metodou - např. print screen tabulky s odběrnými místy a celkovou
hodnotou LU, výpočet tepelné izolace potrubí)
Termín odevzdání: 14.11.2018 v úvodu výuky.
Ukázky (kliknutím/otevřením v novém okně zvětšíte):
1.4 Požadavky na předmět TZB I/A
Obecné zadání semestrálního projektu - může být upraveno individuálně na základě probíhajících cvičení v semestru.
Zhotovte projekt rozvodů vnitřního vodovodu v měřítku 1:50, včetně vodovodní přípojky. Projekt bude zhotoven dle platných norem, viz bod 1.1 Legislativa.
Projekt bude zpracován do zjednodušených půdorysů všech podlaží, tzv. slepých matric. Výpočet vnitřního vodovodu bude proveden zjednodušenou metodou.
Každý výkres bude obsahovat popisové pole dle ČSN. Projekt bude odevzdán v tištěné podobě v tříchlopňové složce s identifikačními údaji zpracovatele.
Projektová dokumentace vnitřního vodovodu
Projektová dokumentace vodovodní přípojky
Na žádost ve cvičení je možnost nechat si nakopírovat nejlepší práce studentů z 2015/2016: Hana Butorová, Kristýna Jandlová, Denisa Mojžíšková (viz ukázky v 1. cvičení)
Nejčastější chyby a nedostatky v projektech vodovodu:
1) Chybějící rohové ventily u stojánkových baterií a přebývající rohové ventily u nástěnných baterií.
2) Chybějící popis vedení potrubí v nepřehledných místech (např. v drážce, v instalační předstěně, volně po stěně, volně za kuchyňskou linkou apod.)
3) Vodorovné drážky v obvodovém zdivu max. do hl. 30 mm – jinak navrhnout instalační předstěny. V případě vodorovných drážek zapracovat požadavky na statické a
tepelně-technické posouzení. Pozor na "podřezávání příček" nevhodným návrhem trasy vodovodního potrubí.
Pozn.: Je možno pouze v SDK příčce mezi CW/UW profily.
4) Chybějící popis pojistné sestavy před napojením ohřívače TV, vodoměrné sestavy, popř. cirkulační sestavy, je-li navržena.
5) Chybějící legenda tepelných izolací potrubí a legenda armatur (dle ČSN EN 806-1).
6) Chybějící řešení doplňování vody do otopné soustavy (např. pomocí napouštěcího ventilu, automatického dopouštěcí ventilu apod.).
7) Nedodržení zásady napojení na baterii pro výtok teplé (vlevo) a studené vody (vpravo).
8) Chybějící řešení kotvení potrubí (např. poznámkou).
9) Axonometrické zobrazení kreslit ve sklonu 30°, nikoliv 45° nebo 60°.
10) Dodržovat výšky umístění výstupů pro jednotlivé vodovodní baterie nad podlahou.
11) Minimální vodovodního potrubí průřezu 20x3,4 mm (nikoliv 16x2,7 mm).
12) Nedostatečná tl. tepelné izolace TV nebo SV.
13) Chybějící nebo nesprávný popis nepřímotopného zásobníkového ohřívače teplé vody (typ, objem TV).
14) Chybně navržená velikost zásobníku teplé vody (pro RD typický rozsah 120 až 200 l - dle počtu osob, koupelen, počtu sprch/van)
15) Chybějící nezámrzný ventil na fasádě pro potřebu např. závlahy nebo očisty zpevněných ploch.
16) Pro prostupy vodovodního potrubí do objektu používáme dvouvrstvou korugovanou chráničku d125 PE (PE 100 RC, SDR 11 pouze u podsklepených objektů s vodorovným prostupem - chránička je tuhá, nevytvoří potřebný poloměr ohybu pro nepodsklepené stavby).
17) Nedodržení schematického zobrazení zařizovacích předmětů dle ČSN 01 3450.
18) Vedení dlouhých rozvodů v drážkách tenkých příček.
19) Nedodržení zásady pro uspořádání vedení potrubí o rozdílné teplotě média.
Bude aktualizováno na základě konzultací ve výukách.
Diskuze k 1.4 Projekt vodovodu (Program č.2)
(zde můžete psát dotazy týkající se technického řešení vodovodů, požadavků na projekt vodovodu apod.)